Rabi Jehuda Liva ben Becalel, též Maharal

Jan Divecký (dne 14. 6. 2009) pohovořil v jičínské synagoze o známém  rabínu rudolfínské doby, vynikajícím učenci, který se do širokého povědomí veřejnosti zapsal pod jménem rabi Löw a proslul jako tvůrce golema, umělé bytosti chránící pražské židovské ghetto.

      Kázání o Tóře a příkazech, Praha 1593

Kým tento muž ve skutečnosti byl?  V židovském či akademickém prostředí se mu neříká jinak než Maharal, což je akronym vyjadřující „morénu ha-rav Liva“ (náš učitel rabi Liva) či Jehuda Liva ben Becalel (cca 1520 – 1609). Tento velký učenec studoval v polských ješivách a také v Praze, kde si našel i svou ženu Perl. V Praze však nezůstal, vrátil se do rodné Poznaně a odtud patrně odešel do Mikulova, kde snad v letech 1552 – 73 zastával funkci moravského zemského rabína. Když mu bylo šedesát let, přijal pozvání, zřejmě z iniciativy Mordechaje Maisla, do Prahy a stal se rektorem v tehdy založené talmudistické škole zvané ješiva-bet ha-midraš. Od roku 1597 až do své  smrti zastával v funkci vrchního rabína. Krom rabínské a pedagogické činnosti se zabýval  také přírodními vědami, zejména astrologií a astronomií. Základem díla tohoto již ve své době velmi uznávaného talmudisty a učence jsou nábožensko filosofické spisy, jejichž podstatnou část tvoří výklad „vyprávěcí“ části Talmudu, tzv. agady. Z jeho děl jmenujme Gvurot ha-Šem (Mocné činy boží), věnující se svátku Pesach,  Sefer tiferet Jisrael (Kniha o ozdobě Izraele) o svátku Šavuot, Sefer necach Jisrael (Kniha věčnosti Izraele) věnovaná svátku Tiša be-av či dílo o židovské etice Netivot olam (Stezky světa).

Rabi Löw zemřel v Praze 17. 9. 1609 a je pohřben na Starém židovském hřbitově společně se svou ženou, která zemřela o rok později a s níž měl čtyři dcery a syna.

 

S výkladem a překladem části děl rabi Löwa se může seznámit i český čtenář. V roce 1993 vyšla studie André Nehera k Maharalově dílu Studna exilu a v posledních letech přibyla díky překladatelskému úsilí Jana Diveckého Ner micva o svátku Chanuka, Stezka Tóry a Stezka návratu, výběry z knihy Netivot olam. (J.Kracíková)